Jelikož je zelený zákal dlouho asymptomní je podstatné, aby jedinci, u nichž se toto onemocnění objevilo v rodině, chodili od čtyřicátého roku na pravidelné preventivní prohlídky. I když je glaukom celkem snadno léčitelný pomocí kapek, je velice důležité, aby byl odhalen zavčasu. Samotná léčba totiž nedokáže odstranit již vzniklé poškození zrakového nervu, nýbrž pouze upravuje nitrooční tlak tak, aby nedocházelo k jeho další degradaci.
Součástí kompletní prohlídky je proměření zrakové ostrosti štěrbinovou lampou, jenž sice slouží převážně pro vyšetření zhoršeného zraku, avšak může odhalit možnou náchylnost i k zelenému zákalu. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy však stále zůstává změření nitroočního tlaku. K tomuto účelu se dnes využívá bezkontaktní tonometr. Ten pracuje na principu, kdy se do široce otevřeného oka foukne proud vzduchu, který zapříčiní prohnutí rohovky. Na základě jejího prohnutí se určuje odpor rohovky a tedy i vnitřní tlak. V obecné rovině se považuje za normální hodnotu 12 až 20 torrů, hranice 21 torr bývá brána jako mezní. Avšak v praxi je nutné tyto hodnoty brát zcela individuálně, neboť každý člověk je unikát a u někoho může ke glukomu docházet i při tabulkově normálním tlaku.
Ve chvíli, kdy je potvrzeno pravděpodobné podezření na zelený zákal přichází ke slovu vyšetření tzv. perimetru. Ten má za úkol změřit rozsah zorného pole a tedy i stanovit míru poškození zraku. Perimetr svým vzhledem připomíná polokouli, v jejímž centru je záměrný bod. Na ten se pacient zaměří a následně udává, zda vidí nebo nevidí světelný bod, jenž se pohybuje po celém poloměru přístroje.